Act for Change: Jak Erasmus+ mění pasivní pozorování v aktivní jednání

Další článek z rubriky Očima účastníka nás zavede do Moravce na Vysočině, kde Brno for you pořádá již několik let většinu svých projektů. Přečtěte si, jaká byla první fáze projektu Act for change pro jednu z účastnic z českého týmu Josefínu. Druhá fáze nás čeká pár týdnů poté, kdy zamíříme se stejnou skupinou účastníků do Španělska! 

 

V dnešním světě dochází ke stále častějším ekologickým a společenským proměnám, na které je potřeba aktivně reagovat. Právě na rozvoj schopnosti převzít iniciativu se zaměřil dvoufázový projekt Act for Change pořádaný organizací Brno for You v rámci programu Erasmus+, kterého jsme se zúčastnili.

Hlavním cílem projektu bylo představit problémy životního prostředí nejen z ekologického hlediska, ale i jako společenskou a osobní realitu. Projekt propojil účastníky z pěti evropských zemí a motivoval je k přechodu od pasivního pozorování k aktivnímu jednání. Prostřednictvím neformálního vzdělávání jsme objevovali způsoby, jak šířit pozitivní změnu v našem nejbližším okolí i na celoevropské úrovni.

Náplní celého projektu bylo nahlédnutí do environmentálních témat a jejich dopadu na společnost i přírodu; věnovali jsme se například fenoménům jako fast fashion, greenwashing, odlesňování, mizení přírodní zeleně nebo plýtvání vodou. Celý projekt byl veden neformální formou, díky níž jsme si přiblížili zdánlivě vzdálená témata na dosah ruky. Tato forma mnohým z nás umožnila nahlédnout do reality, o které většinou slýcháme jen v televizi.

Zvláště bych chtěla vyzdvihnout aktivitu, která mě osobně zasáhla nejvíce. Úkol byl prostý: postavit se vedle sebe a vytvořit řadu. Každému byla přiřazena role. Facilitátor četl výroky: pokud jsi na základě své role s výrokem souhlasil, udělal jsi krok vpřed, pokud ne, zůstal jsi stát. Společenské rozdíly napříč světem jsem snad nikdy nepocítila znatelněji.

Erasmus+ proto není jen o tom „najít si kamarády z jiných zemí“. Je to zkušenost, díky níž poznáte nejen samotné lidi, ale i jejich zázemí, v čem vyrůstali, v čem žijí, co považují za normu a co za přežitek. Na konci dne totiž pojem prostředí neznamená jen přírodu, jsme to my. Jsou to naše možnosti, hranice, sociální zázemí, vzdělání i finance. Zkrátka společnost jako celek, společnost, která se napříč kontinenty prolíná i štěpí.

Proto věřím, že mluvím za celý český tým, když řeknu, že tento Erasmus byl velmi silný zážitek a všichni jsme si ho užili na maximum. Už se nemůžeme dočkat, až se znovu setkáme, tentokrát na jihu Evropy, ve španělském Alicante!