ERASMUS mě oslnil, a tak jej předávám… i skrze přednášky

Vedla jsem dvě přednášky o ERASMUS+ možnostech. Rozebírala jsem, jak se na projekt dostat, co účast přinese a co projekty nabízí. Mí blízcí se mě ale ptali: “PROČ”

 

Během posledního měsíce jsem studentům gymnázia v Bílovci a následně na ZŠ Spálov představila výjezdy do zahraničí. Přednášky měly být zajímavé a snažila jsem se je nalákat a ukázat jim, že cestování za hranice je možné i ve věku pod osmnáct let. Mnozí mě však nechápali a tak je tady má zpověď.

Kdo za přednáškami stojí 

Opravdovou přednášející je mé třináctileté JÁ, které vyrazilo na první projekt. Měla jsem strach, neměla jsem žádná očekávání, ale ten týden mezi lidmi ze spousty jiných zemí nabitý zajímavým programem a doplněn výlety, mne okouzlil a z projektu jsem přijela naprosto nadšená. 

Pokračovala jsem dál a mé další cesty s Erasmem vedli do Portugalska, Polska a v neposlední řadě do Turecka, kde jsem dokonce i bydlela s tureckou rodinou. Erasmy mne začaly obohacovat jak po stránce jazykové, tak kulturní. Taky jsem zjistila, že je neprožívám jen týden, kdy jsem prezenčně na místě konání, ale klidně i celou řadu let poté, kdy si přehrávám všechny vzpomínky, píšu svým známým z cizích krajin.  

Asi nedokážu vyjádřit vděčnost, kterou cítím za možnost vycestovat do zahraničí zdarma. Často mne ale s překvapením zarazí, kolik lidí o této úžasné možnosti nemá ani tucha. A tak se pod mýma rukama začala tvořit prezentace na téma ERASMUS+ a pak už jsem pomalu začala sepisovat i scénář k přednáškám.

Hlavně sdílet nadšení 

Měla jsem jeden cíl: přistupovat k přednáškám se stejným entusiasmem jako k projektům. Ukázat mým posluchačům, co jim tento svět nabízí a jak blízko k tomu jsou. 

Začala jsem ale formálně – popisem toho, odkud jsou projekty financovány a jaká je jejich struktura. Snaha byla předvést hlavně výměny mládeže, které jsou pro mladší osmnácti let aktuální. Kruciální krok byl ukázat, kde projekty hledat. Tady jsem se zaměřila na sociální sítě, přes které se člověk dostane až k infopacku a přihlášce. 

Na děsivé téma – přihláška – taky došlo.. Ale nemějte obavy, publiku jsem ukázala, jak ji hravě zvládnout. Důraz jsem kladla především na vnitřní motivaci k účasti a také na to, aby přihláška nebyla výplodem AI. Určitě jsem také podtrhla, že není důvod mít strach z vlastní angličtiny a že nikdo nebude od účastníků očekávat úroveň C2. Přece jen, angličtina by měla být komunikační cesta mezi účastníky, ne strach.

Turecká perlička 

Ke konci jsem převedla abstraktní na konkrétní a uvedla na scénu mou cestu do Turecka s Brno4U. Zavedla jsem hlediště do úplně nového světa, který jsem měla možnost prožít jako “dcera” turecké hostitelské rodiny. Pochlubila jsem se programem, který jsme prožili. Ten jsme totiž strávili i na plážích, v místní škole a také na výletech. Během týdne jsme procestovali nejznámější místa Mersinu – jeho centrum, antickou osadu Kanlidivane, propasti Cennet ve Cehennem (Nebe a Peklo).  

Také jsem představila Turky jakožto národ. Z mé zkušenosti je totiž znám jako milý, obětaví národ s náručí otevřenou a velkým srdcem. Za zmínku stála i jejich oddanost k Atatürkovi ( prvnímu prezidentovi Turecka) a přístup k víře. Nezapomněla jsem připomenout i jejich nesmírně chutnou, leč mastnou kuchyni 🙂  

Závěrem… 

Nemohu zaručit, že přednáška bavila všechny a že pro všechny byla zajímavá. Za sebe ale můžu prohlásit, že mám skvělý pocit z toho, že se více mladým lidem otevřely oči a někde hluboko v paměti ví, že možnost Erasmu tady je.

 

Anna Dubovská